Živé ploty odebírají ze vzduchu oxid uhličitý (CO₂) a zlepšují tak klimatické podmínky. V půdách živých plotů se ukládají organický uhlík a dusík. Kromě toho mají živé ploty ochlazující účinek. V aglomeracích osázených živými ploty se horké dny snášejí lépe. Během období sucha se snižuje výskyt škod, protože vegetační plochy si udrží půdní vlhkost delší dobu.

Živé ploty slouží jako interakční nebo spojovací prvky, jako „nášlapné kameny“ umožňující ekologické vztahy. Nabízejí úkryt a možnost rozmnožování pro nejrůznější živočichy a napomáhají migraci za účelem mezidruhové výměny, což je důležité i pro volně žijící živočichy, protože jim v tom brání zejména v osídlených oblastech doprava. Živé ploty také vytvářejí různá stanoviště, čímž podporují biologickou rozmanitost.

Na malém prostoru tak živočichové a rostliny nacházejí nejrozmanitější podmínky. Živé ploty slouží jako útočiště, zásobárna potravy, hnízdiště a biokoridor pro volně žijící živočichy.

Typičtí obyvatelé živého plotu:

• Stromové patro: kalous ušatý, poštolka obecná
• Prostor kmene: žluna zelená
• Vysoké a středně vysoké keřové patro: drozd kvíčala, ťuhýk obecný, rejskovití, plšík lískový
• Nízké keřové patro: pěnice hnědokřídlá
• Staré/odumřelé dřevo: tesaříkovití, drvodělka fialová
• Půda/drobné struktury živého plotu: ještěrka obecná, ropucha obecná, lasice hranostaj, lasice kolčava, kuna skalní, rejskovití a ježek
• Bylinné a mechové patro: strnad obecný, motýli, mravenci, střevlíci

Živé ploty zkrášlují krajinu. Rozdělují ji na různorodé plochy, vnášejí do ní rozmanité barvy a tvary a vytvářejí prostorové struktury, které nám dávají pocit bezpečí a které děti rády využívají jako hřiště. Zpříjemňují a obohacují prožitek z míst, kde tráví malí i velcí svůj volný čas.

Živé ploty obohacují kuchyni o jedlé květy, listy, pupeny a plody. Výsadba a sběr plodících dřevin znamenají cenný přínos pro ochranu klimatu, protože plody jsou regionální a nemusí se dovážet. Živé ploty poskytují navíc obohacení pro naše smysly díky vůním a rozmanitosti barev. Kromě toho mohou živé ploty po řezu dávat palivové a užitné dřevo, ale také cennou štěpku, kterou lze použít k mulčování.

Živé ploty se používají především jako pohledové clony a často se skládají pouze z jednoho druhu rostlin. Rozmanité smíšené živé ploty však nabízejí nejen pro živočichy a rostliny, ale i pro lidské oko mnohem více! Tyto ekologicky cenné živé ploty poskytují rovněž dobrou pohledovou ochranu a jsou neocenitelné z hlediska ochrany přírody.

Živé ploty mají schopnost pohlcovat jemný prach, filtrovat vzduch, vázat CO₂ a produkovat kyslík. Zejména ve městech představují důležitou strategii pro zlepšení ovzduší ve městech.

Největší riziko ztráty úrodné půdy představuje půdní eroze. Erozi půdy podporují vítr a voda v kombinaci s otevřenou krajinou. Tento problém se stále častěji objevuje zejména v zemědělství, ale k erozi půdy může docházet i na soukromých zahradách nebo ve veřejném prostoru na volných plochách bez vegetace nebo na svazích. Ztráta úrodné půdy (= ornice) má nejen ekologické, ale i ekonomické dopady, protože dochází ke ztrátám rostoucí vegetace. Odnos ornice vede například ke zmenšení kořenového prostoru, kořeny mladých rostlin jsou obnaženy a vysychají. Ztracenou ornici lze obnovit jen s velkým úsilím a tvorba nové ornice si vyžádá dlouhý čas při odpovídající péči a vhodném porostu.

Pokud je živý plot vysazen vhodnými dřevinami v odpovídající vzdálenosti napříč ke směru větru, stane se tak větrolamem a důležitým prvkem, který chrání půdu před vysycháním a erozí.